6 PRAVIDEL POROZUMĚNÍ
V rámci našeho každodenního života zapomínáme na jednoduché principy v komunikaci, které nám při jejich nedodržení přinášejí řadu starostí. Dostáváme se zbytečně do konfliktních situací a ztrácíme náš čas a energii. Marek Hermann ve své knize „Najděte si svého marťana“ popisuje 6 pravidel, které je dobré mít na paměti.
1.) Nelze NEKOMUNIKOVAT
Každý vztah budujeme a vytváříme vzájemnou komunikací. I to, že nemluvíme je určitá forma komunikace, která však vzájemný vztah neposouvá dál. Když komunikujeme, měli bychom to dělat takovým způsobem, který vztah podněcuje a posouvá kupředu. Neboť i jedno ostré slovo může zničit něco, co jsme budovali mnoho let.
2.) Pohodová komunikace začíná SEBEPOZNÁNÍM
Pokud chceme porozumět druhým lidem, musíme nejdříve porozumět sami sobě. Pokud neznáme sami sebe – své reakce, své silné, slabé stránky – pokud nevíme, kam chceme ve svém životě směřovat – velmi těžko se budeme orientovat v jiných lidech. Druhým lidem můžeme porozumět jen do té míry, do jaké rozumíme sami sobě.
„Všichni rádi věříme tomu, že problém spočívá v druhých lidech. Dává nám to pocit, že jednáme správně a že my sami nemusíme nic měnit.”
John Whitmore
3.) Naši strašáci – STRACH A TOUHA
Pocit uznání a strach z odmítnutí jsou mnohdy hlavním spouštěčem našeho chování. Vyvinuli jsme se ze společnosti, ve které bylo naše přijetí či odmítnutí ze skupiny životní otázkou. Pokud nás společnost, ve které jsme žili, neměla ráda a vyloučila nás, zemřeli jsme. Pokud jsme byli respektování, byli jsme v bezpečí.
Strach z odmítnutí je proto stále naší největší obavou, kterou si nosíme stále sebou. Komplikuje nám život, vztahy, práci. Bojíme se, že se někomu nebudeme líbit, nebude nás mít rád. Budou si myslet, že jsme divní, hluční, pomalí atd. Stále nás trápí především: Co si o nás ostatní myslí? Co o nás potom řeknou ostatním!
Opravdové hrdinství, je bojovat s tímto strachem každý den.
4.) NEPŘEDPOKLÁDAT/NEOČEKÁVAT jinak to bude zase bolet
Naši velmi častou chybou je, že předpokládáme, že ostatní vědí, co si myslíme nebo chceme. Na základě toho pak očekáváme, že naše skryté a nevyslovené potřeby naplní. (Protože vždyť jsou tak jasné!) To je však největší kámen úrazu. Ostatní neví, co si myslíme nebo chceme, dokud jim to neřekneme.
Základní pravidlem tedy je:
– nepočítejte automaticky s nějakým chováním
– co si přejete, nezapomeňte říct! Nejlépe – vytvořte si společná pravidla – jednoduchá, srozumitelná a zkuste to s úsměvem.
5.) HLADIVÉ NÁVYKY
Žijeme ve společnosti, která je orientovaná na výkon a také zejména na chyby. Zapomínáme říkat hezké věci, a že je něco špatně, zjistíme až v momentě, kdy to přestane fungovat. Začínáme řešit, komunikovat…
Hladivé návyky jsou nástroj, jak ocenit, pochválit nebo podpořit někoho druhého. Musíme to však dělat upřímně a to, co říkáme, musí být pravda.
Zkuste prostě někdy jednoduše říct:
– děkuji
– mám radost
– líbí se mi na Tobě..
– oceňuji…
– vážím si…
A k tomu přidejte úsměch, hezké oslovení, milý upřímný pohled a jemný dotek… A uvidíte tu změnu.
6.) UMĚNÍ NASLOUCHAT
Je klíčové! Vždy se dozvíme více, když posloucháme a ne když jen mluvíme. Ale ne jen tak poslouchat, ale opravdu naslouchat – se zájmem, bez rad, přerušování, výčitek a posuzování. Nemusíme se vším souhlasit, ale snažme se porozumět…
„Opravdu posloucháte, nebo jen čekáte na svou příležitost promluvit?“
Montgomery
Samozřejmě by měl být rozhovor vyvážený. Tím, že nasloucháme, vysíláme druhému zprávu, že je pro nás důležitý.
Více článků s tímto tématem na našem webu DOMLUVME SE